Pozn. redaktora: Tento článek byl vybrán z písemných prací, které studenti ILS odevzdávají v rámci předmětu Literatura Starého zákona. Článek byl upraven pro potřeby tohoto blogu.
Napsat článek o jednom z nejznámějších biblických hrdinů je dle mého názoru velmi složité. Je těžké zaujmout čtenáře, když postava krále Davida je tak známá, vždyť i malé děti znají příběh o hrdinovi jménem David, který porazil toho obrovského obra Goliáše.
Často ale zapomínáme, že život krále Davida nebyl jen o hrdinských činech, které skrze Davida Hospodin učinil. Život Davida byl také o lidskosti, o velkých pádech a hříšných činech, které by nikdo z nás nechtěl udělat. Pokládám si tedy otázku: Kým David skutečně byl? Byl skutečně mužem podle Božího srdce, tak jak se o něm píše v Bibli? Pokud ano, tak jak je možné, že byl schopen zhřešit tak závažným způsobem?
Myslím, že část odpovědi můžeme nalézt v další otázce, a následné odpovědi na ni: Co to znamená být mužem nebo ženou podle Božího srdce? V tomto článku bych se chtěla zaměřit pouze na zlomek života Krále Davida, kým byl a jaké principy si z jeho života můžeme pro naše životy odnést. Zároveň věřím, že se mi alespoň trošku podaří odpovědět na otázku: Co to znamená být mužem nebo ženou podle Božího srdce?
Od pastýře ovcí k pomazanému králi celého Izraele
David se narodil do rodiny Jišaje Betlémského. Bible uvádí, že David měl 7 bratrů. Nejznámější z nich jsou Eliab, Abinadab, Šama. Další jména jeho bratrů nejsou známa. David byl nejmladším ze svých sourozenců.
V 1. Samuelově 16,6-13 čteme následující text.
6 Když přišli, uviděl Eliaba a řekl si: „To jistě bude Hospodinův pomazaný.“ 7 Hospodin ale Samuelovi řekl: „Nevšímej si jeho zevnějšku ani jeho výšky, protože jsem ho odmítl. Hospodinův pohled je jiný než lidský. Člověk se dívá na zevnějšek, Hospodin se dívá na srdce.“ 8 Jišaj pak zavolal Abinadaba a přivedl ho před Samuele. On ale řekl: „Ani jeho si Hospodin nevybral.“ 9 Potom Jišaj přivedl Šamu. On ale řekl: „Ani jeho si Hospodin nevybral.“ 10 Tak přivedl Jišaj před Samuele sedm svých synů, ale Samuel řekl Jišajovi: „Hospodin si nikoho z nich nevybral.“ 11 Samuel se pak Jišaje zeptal: „To už jsou všichni tvoji chlapci?“ „Ještě zbývá nejmladší,“ odpověděl Jišaj. „Pase někde ovce.“ „Pošli pro něj a přiveď ho!“ řekl mu Samuel. „Nebudeme pokračovat, dokud sem nepřijde.“ 12 A tak pro něj poslal a přivedl ho. Byl to zrzek s krásnýma očima a pěkně urostlý. „To je on,“ řekl Hospodin. „Vstaň a pomaž ho.“ 13 Samuel tedy vzal roh s olejem a uprostřed jeho bratrů ho pomazal. Od toho dne se Davida zmocnil Duch Hospodinův. Samuel pak vstal a odešel do Rámy.
Pomazání
Když přišel prorok Samuel do Jišajova domu aby Davida pomazal za krále nad Izraelem, tak je velkou zajímavostí to, že David u toho prvně ani nebyl, protože pásl ovce někde na louce a neměl tušení, že ho Samuel přišel pomazat za krále. David byl věrný v praktických a každodenních pracích a celá iniciativa byla na Bohu. Pokud se Bůh rozhodne povolat někoho do služby, tak dokončí svůj záměr. Bůh se neplete, a pokud někoho povolává, tak to i dokončí. Někdy můžeme vidět, jak lidé vědomky i nevědomky bojují v církvi o své postavení. Nesmíme zapomínat, že Bůh ví, co dělá. Pokud nás povolal, tak on je ten, kdo napřimuje stezku a dělá cestu tam, kde není.
Vraťme se zpátky k našemu příběhu. Prorok Samuel tedy pomazává Davida za krále a co se děje potom? V 1. Samuelově 16 kapitole čteme, že od toho dne, kdy byl David pomazán za krále se ho zmocnil Duch Hospodinův. Toto je poslední informace, kterou o Davidovi a o tom, co po pomazání dělal v této kapitole máme. Dalo by se říci, že se po tom pomazání neděje vůbec nic speciálního.
Pokora a důvěra v Hospodina
Představme si situaci, kdy bychom ty nebo já byli pomazáni za krále nad Izraelem. Co bychom dělali? Přirozenost velí tímto směrem: Jsem novým králem, musím dělat změny, musím svrhnout nynějšího krále, od dnešního dne už nepasu ovce, nepomáhám doma, balím kufry a stěhuji se do paláce – jsem přece král. Myslím, že takto by reagovala většina společnosti.
Jak ale reaguje David? Paradox této situace je obrovský, dalo by se říci, že David reaguje nijak, jakoby si to vůbec nepřipouštěl, jakoby to šlo mimo něj. Ta „žádná reakce“ je to nejlepší, co mohl David udělat. Celou iniciativu nechal na Bohu. Věděl totiž, že když ho Bůh povolal, tak je i schopen dotáhnout to do zdárného konce.
Náš příběh pokračuje u krále Saula. V 1Sam 16:14 je napsáno, že Duch Hospodinův tehdy opustil Saula a začal ho děsit zlý duch od Hospodina.
Když Saul zjistil, že ho děsí zlý duch, reagoval tak, že si nechal zavolat někoho, kdo umí hrát na citeru, aby ho hudbou zbavil toho zlého ducha. Jeden z jeho služebníků mu doporučil Davida. Saul tehdy poslal do Jišajova domu posla se vzkazem: Pošli ke mně svého syna Davida, který pase ovce. Jišaj tedy splnil rozkaz, poslal Davida s dary a David vstoupil k Saulovi do služby.
Čteme, že David pásl ovce a potom vstoupil do služby k Saulovi. David na své povolání reaguje obrovskou pokorou, důvěrou a vyčkáváním na Hospodina. David moc dobře věděl, že je povolán za krále nad Izraelem, přesto pro něj nebylo problémem po pomazání, zůstat doma, pást ovce a na zavolání krále Saula vstoupit do služby a tím vyjádřit úctu králi.
David si mohl říci: Vždyť jsem přece králem, nebudu pást ovce, nepůjdu králi sloužit, vždyť to já mám být králem, tak proč bych měl jít do služby? Ne ne, toto si David neřekl. A tak tedy, co to znamená být mužem nebo ženou podle Božího srdce?
David, muž podle Božího srdce
David měl úplně jiné srdce. Nebyl to dokonalý člověk, udělal spoustu chyb, spoustu věcí pokazil. Odpověď, jak je možné, že Bůh nazývá Davida mužem podle jeho srdce, i když udělal strašné věci tak věřím, že spočívá v tom, že byl upřímný před Hospodinem, miloval ho celým svým srdcem, a když udělal chybu, tak se nevymlouval a vždy padl před Hospodinem a vyznal mu své srdce a svůj hřích. To, dle mého názoru, odlišovalo Davida od zbytku lidí – jeho autentické a upřímné srdce a spolehnutí se na něj v jakémkoli životním období. A toto bych každému z nás velmi přála, abychom měli své oči upřeny na našeho pána Ježíše a abychom důvěřovali Hospodinu na všech svých cestách a ve všem, co děláme, tak jako David, který neměl lehký život, ale spoléhal se na Hospodina.